Setkání s fotografkou Olgou
S Olgou jsem se seznámila v Dobrodějně. Dobrodějnu jsme s přáteli založili jen dva dny po ruském útoku na Ukrajinu. Plní emocí jsme měli touhu pomoct, vyjádřit solidaritu s lidmi na Ukrajině a nějak se postavit proti tomu absurdnímu zlu. Mysleli jsme nejdřív, že uděláme malou sbírku, která pomůže hlavně matkám s dětmi, ale po pár hodinách už nám pomáhaly desítky dobrovolníků, sešlo se nakonec celých 250 palet materiální pomoci od štědrých dárců, jiní dobří lidé nám dali k dispozici kamiony a za pár dní už byla pomoc ve Lvově. Bylo to jako zázrak.
V centru Bořislavka, kde se Dobrodějna nachází nás nakonec navštívilo víc než 300 000 lidí a v žádném případě nekončíme, pomáháme ukrajinským maminkám i jejich dětem a máme spoustu plánů, jak pomoci dalším potřebným, třeba matkám samoživitelkám.
Příběh Olgy
A právě uprostřed jedné sbírky přivedla kamarádka Olgu. Olga Tszrekidze je krásná mladá fotografka s neobyčejným příběhem. Několik let zde žila a pracovala, ale pak přišla smutná zpráva. Její matka onemocněla rakovinou. Olga se tedy okamžitě vrátila na Ukrajinu, aby o svou maminku mohla pečovat a být jí nablízku. Mamince její přítomnost prospívala, lépe snášela těžké chvíle a byly spolu na Ukrajině i po ruské agresi, protože se Olga bála maminku přemístit jinam z obavy ze zhoršení jejího zdravotního stavu. Vše změnila jedna noc plná sirén a padajících bomb. Té noci došlo morfium. Olga položila mámu na matraci do auta, sedět by bolestí nezvládla a rozjela se na západ. Cesta do Čech jim trvala několik dní, ale Olga se během ní zvládla starat nejen o řízení, ale trpělivě pečovala o maminku. Šťastně dorazily do Prahy, ale radost dlouho netrvala. Olžina máma po pár týdnech zemřela.
Ten příběh mě silně zasáhl a k Olze jsem začala cítit zvláštní blízkost. Snad nás spojoval podobný zážitek, smutek nebo možná vnitřní síla. Nevím, ale byla najednou jako moje sestra. A když jsem se rozhodla kandidovat do Senátu, bylo mi jasné, že fotky do kampaně může nafotit jedině Olga. Myslím, že je udělala krásně a citlivě. Co jim říkáte?